Jetřichvickem po stopách lesního adjunkta Náhlíka

Výlet zahájíme v Jetřichovicích, odkud se vydáme kolem skalního hradu Falkenštejn po žluté Haťovým dolem. Stoupáme na rozcestí Pod Suchým vrchem, kde se napojíme na modrou, která nás dovede k bývalým loveckým srubům Na Tokání, které nechal vystavět hrabě Kinský. Zde se můžeme občerstvit v restauraci a vydáme se směrem zpět, ale nyní půjdeme lesem po žluté, po takzvané Purkartické silnici.
Na rozcestí značených cest v Purkartickém lese se dáme doprava po červené, po které vystoupáme až na impozantní vyhlídkovou skálu Rudolfův kámen. Na skálu k dřevěnému altánu vede náročná cesta po železných žebříkách, ale odměnou za námahu je krásný panoramatický výhled.

Stále po červené sestoupíme do sedla Pohovka a dále pokračujeme po zelené. Mineme Kesslerovu desku, připomínající lesního správce, který se zasloužil o vybudování mnoha cest v okolí Jetřichovic. Lesní cestou dojdeme zpět do Jetřichovic, cestou se nám místy otevírají zajímavé výhledy na hlavní hřeben Jetřichovických skal.

Jak vznikl první průvodce Českým Švýcarskem
 

Ferdinad Náhlík byl v letech 1860–1864 lesním adjunktem ve službách knížete Ferdinanda Kinského na jeho českokamenickém panství v Rynarticích u Jetřichovic. Náhlík sepsal jednu z nejstarších turistických publikací, týkající se Českého Švýcarska. Své dílo dokončil v rynartické lesovně v únoru roku 1864 a ještě téhož roku bylo vydáno v České Kamenici. Jeho „Průvodce po Českém Švýcarsku, jež leží v sousedství Saského Švýcarska“ („Führer durch die Böhmische Schweiz als Anschluss an die sächsische Schweiz“) se netýká celého Českého Švýcarska, jak hlásá jeho název, ale vztahuje se jen k části Českého Švýcarska, kterou Náhlík důvěrně znal ze své každodenní práce – hranice jeho zájmu vymezují Jetřichovice, Vysoká Lípa, hranice se Saskem a údolí Křinice s Chřibskou Kamenicí.

Z textu průvodce je patrné především Náhlíkovo zaujetí zdejší přírodou, památkami, starými výrobami (příprava kolomazi ze smůly, uhlířství) i místními pověstmi. Dílo, které zachycuje krajinu Českého Švýcarska před stočtyřiceti lety, je zajímavé i pro srovnáním s dneškem. Kniha obsahuje tři doporučené výletní trasy s půvabným komentářem, místopisný seznam, dobové rytiny. 

„Nuže, milý poutníku, jenž snad jako zaklet žiješ ve zdech velkého města, chop se poutnické hole a vymaň se alespoň pro jednou tomu zúženému životnímu stylu, přijď si odpočinout v našich horách a lesích od námah všedního života: nalezneš zde nevyčerpatelný pramen požitků, jež osvěží tvé srdce, ducha i tělo.
Každému, kdo z jiných krajů přichází do našich hor a lesů, volám myslivecké Pěkně vítám!„